Charita (Charity)
Slovo charita pochází z řeckého „caritas“ a vyjadřovalo křesťanskou lásku, pomoc bližním. Jedním z projevů je solidarita a pomoc potřebným. Charita tedy označuje dobrovolné, nezištné, dobročinné akce ve prospěch obecného dobra například na pomoc dětem, starým lidem, lidem v nouzi, životnímu prostředí, za záchranu kulturních památek, na podporu kultury, komunitního života.
Daňová asignace (Tax Assignment)
Daňová asignace je přímo navázána na daň z příjmu a jedná se o nástroj redistribuce daně. Daňový poplatník má možnost sám rozhodnout, jak bude s částí jeho daně z příjmu nakládáno. Výše daňové asignace se pohybuje kolem jednoho až dvou procent, které má daňový poplatník možnost poukázat subjektům přesně určeným zákonem. V České republice doposud nebyla zavedena, i když v ostatních zemích V4 (na Slovensku, v Maďarsku a Polsku) jsou zavedeny.
Dar (Donation)
Dar je dobrovolný a bezúplatný příspěvek (převedení vlastnického práva k dané věci z dárce na obdarovaného) třetí osoby darovaný veřejně prospěšné organizaci na její účel, kdy oproti sponzorskému příspěvku za něj nejsou poskytovány žádné protislužby. Předmětem daru může být jakákoli věc hmotná či nehmotná, movitá či nemovitá, je-li v majetku dárce. Dárce může svůj dar odvolat. Darem nejsou veřejné sbírky, protože se zde neuzavírá darovací smlouva. Možné je darování pro případ smrti.
Dárcovský fond (Donor Fund)
V angličtině DAF – Donor Advised Fund – je fond zřízený pro dobročinné účely. Ve světě je to stále oblíbenější nástroj pro podporu filantropických cílů (odhadem už okolo 10 % všech darů v USA). Dárcovský fond spravuje veřejně prospěšná nadace nebo nadační fond a může sloužit ke správě darů jednotlivce, rodiny, skupiny přátel nebo firmy. Jestliže do fondu přispívají vedle zakladatele či zakladatelů i jiní dárci, jedná se o fond otevřený, v opačném případě jde o fond uzavřený. Dárcovský fond spravovaný „nadací na míru“ dárci podle toho, jaký program chce podporovat, přináší výhody jako transparentnost, ekonomičnost a minimum administrace. Na základě přání dárce administruje dárcovské fondy v ČR například Nadace Veronica.
Dobré mravy (Good Manners)
Dobré mravy jsou samostatnou množinou norem stojících mimo právo. Dobré mravy jsou neurčitým pojmem se širokým významem, a to jak právním, tak mimoprávním, jehož význam se může lišit v různých kulturách, společenstvích a právních systémech v závislosti na odlišné náboženské, kulturní a právní tradici. V zákoně se s tímto pojmem setkáváme nejčastěji formou odkazu například na neplatnost právního jednání v rozporu s dobrými mravy a slouží jako prostředek ke zmírnění případných tvrdostí při aplikaci práva (zejména soudy); korektiv dobrých mravů je „pojistka“ v situacích, kdy by doslovná aplikace textu zákona vedla k neudržitelným závěrům, a pomocí tohoto korektivu se má dojít k co nejspravedlivějšímu řešení. V rozporu s dobrými mravy by byla např. nadace, jejímž účelem by bylo podporování náboženské nesnášenlivosti vůči náboženským minoritám.
Dozorčí rada (Supervisory Board)
Dozorčí rada je kolektivní kontrolní a revizní orgán veřejně prospěšné organizace. Hlavním úkolem dozorčí rady je dohlížet nad činností ostatních orgánů (zejména správní rady). Povinně se dozorčí rada zřizuje u větších nadací, je však možné zřídit dozorčí radu i dobrovolně.
Efektivní altruismus (Effective Altruism)
Efektivní altruismus nabádá, aby se při rozhodování zvažovaly všechny světové problémy a možné způsoby jednání tak, aby přinesly světu co největší pozitivní dopad. Efektivní altruismus podporuje projekty, které dosahují maximálního efektu za určitou částku s důrazem na morální hodnoty.
ESG (Environmental, Social and Corporate Government)
Jde o kritérium v rámci udržitelného investování v oblasti životního prostředí, sociální oblasti a správy a řízení. Environmentální kritéria, sociální kritéria a kritéria správy (governance) jsou tři hlavní oblasti, které jsou považovány za klíčové faktory při měření udržitelnosti investic. Kritérium ESG se uplatňuje v různých oborech činnosti, například v oblasti investování, na burze, v bankovnictví.
Filantropie (Philantropy)
Filantropie označuje dobročinné jednání, které má za cíl pomoci druhým, nezištně a bez očekávání návratu. Filantropie se projevuje různými způsoby od finančních darů přes dobrovolnictví až po poskytování informací. Cílem filantropie je zlepšit životní podmínky jednotlivců a společenství a podpořit rozvoj společnosti jako celku. Filantropie je často spojována s charitou a humanitární pomocí, avšak může mít také širší záběr a zaměřit se například na podporu vzdělávání, kultury či vědy. Filantropické aktivity mohou být realizovány prostřednictvím neziskových organizací, nadací, ale také prostřednictvím jednotlivců, kteří se rozhodnou věnovat svůj čas, zkušenosti a zdroje pro dobro ostatních.
Giving Pledge
Giving Pledge je slib nejbohatších jednotlivců a rodin na světě, že většinu svého majetku věnují na dobročinné účely. V roce 2010 se Bill Gates a Warren Buffett v rámci kampaně Giving Pledge zavázali k darům na charitativní účely. Kampaň byla původně omezena na Spojené státy americké, ale k dnešnímu dni se do ní přihlásilo 127 miliardářů ze 13 různých zemí. Zatímco Warren Buffet se rozhodl odkázat většinu svého jmění Nadaci Billa a Melindy Gatesových, ostatní rodiny, které se připojily k iniciativě Giving Pledge, již mají vlastní nadace a filantropii věnují mnoho času.
Grantování (Grant Making)
Hlavní náplní nadační činnosti je rozdělovat peníze v podobě grantů jiným subjektům. Grant (nadační příspěvek) je příspěvek poskytovaný nadací za určitým účelem, ve více méně otevřené veřejné soutěži na základě předloženého projektu. Grantování zahrnuje nejen podporu a proces poskytování grantů, ale i následné vyhodnocování, kontrolu, a monitoring průběhu a výsledku projektu. Nadace a nadační fondy nejen grantují, ale vyvíjejí také vlastní aktivity (programy).
Investování s dopadem (Impact Investing)
Investování s dopadem tvoří most mezi tradičními investicemi a filantropií. Cílem je vedle finančního výnosu také dosažení pozitivního a měřitelného dopadu v sociální či environmentální oblasti. Dopadové investování pomáhá řešit lokální a také globální problémy. Nejčastěji se jedná o investice do zdravotní péče, vzdělávání, dostupného bydlení, ochrany přírody, obnovitelných zdrojů nebo udržitelného zemědělství.
Komunitní nadace (Community Foundation)
Komunitní nadace je nadace, která se oproti ostatním nadacím vyznačuje typickými rysy:
- usiluje o zlepšení kvality života v daném místě, je orientovaná na dané místo a jeho nejbližší okolí; působí na vymezeném území a její činnost je zaměřena na komunitu;
- identifikuje problémy a potenciál komunity;
- vtahuje členy komunity do dění s důrazem na jejich aktivní participaci;
- složení orgánů nadace reflektuje místo působnosti nadace;
- je finančním zdrojem pro přímou podporu komunity.
Majetek nadace
Majetek nadace tvoří nadační jistina (soubor předmětů vkladů do nadace, popřípadě i nadačních darů) a ostatní majetek.
Nadace používá svůj majetek v souladu s účelem uvedeným v nadační listině i ve statutu a za podmínek tam určených k poskytování nadačních příspěvků, k zajištění vlastní činnosti, k naplnění svého účelu a k úhradě nákladů na zhodnocení nadační jistiny i nákladů na vlastní správu.
Nadace (Foundation)
Nadace je (spolu s nadačním fondem) jedním z typů fundací. Nadace je právnickou osobou založenou k tomu, aby trvale sloužila společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel může být veřejně prospěšný (spočívá v podpoře obecného blaha) nebo dobročinný (spočívá v podpoře určitého okruhu osob). Název musí obsahovat slovo „nadace“. Nadace představuje majetek vyčleněný k určitému účelu, který je nadán právní osobností. Nadace pomáhají v oblastech, kde je to potřeba – v oblasti ochrany životního prostředí, sociální oblasti, humanitární oblasti, v oblasti vzdělávání apod. Hlavní náplní nadace je poskytování finančních příspěvků (grantů) třetím osobám. Nadační příspěvky poskytuje nadace zejména z výnosů z vlastního majetku a příjmů. Nadaci nelze založit za účelem podpory politických stran a hnutí nebo proto, aby sloužila výlučně výdělečným účelům.
Nadační fond (Foundation Fund)
Nadační fond může plnit obdobné funkce jako nadace (tedy společensky nebo hospodářsky užitečný účel), na rozdíl od nadace však nemusí mít trvalý charakter; stejně jako nadace je však jedním z typů fundace. Název musí obsahovat slovo „nadační fond“. K dosahování účelu, pro který byl zřízen, používá veškerý svůj majetek a nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu. Právní úprava nadačního fondu je jednodušší a flexibilnější. Výhoda oproti nadaci je také v tom, že není stanovena výše minimálního vkladu.
Nadační kapitál (Endowment)
Majetek nadace tvoří nadační jistina (musí mít celkovou hodnotu alespoň ve výši 500 000 Kč) a ostatní majetek. Nadační kapitál je peněžní vyjádření nadační jistiny. Nadační kapitál představuje základní finanční zdroje, které tvoří základ pro činnost nadace či nadačního fondu. Nadační kapitál (pojem nadační jmění se již od 1. 1. 2014 nepoužívá) může být tvořen jednorázovým nebo pravidelným příspěvkem zakladatele, dary od dárců nebo prostřednictvím investic. Zisky z nadačního kapitálu, nikoli samotný kapitál, jsou následně použity na podporu projektů a iniciativ v souladu s posláním nadace. Nadační kapitál zajišťuje finanční stabilitu nadace, umožňuje dlouhodobě plánovat a realizovat strategické cíle a podporuje širší společenský dopad.
Nadační jistina
Nadační jistina je soubor předmětů vkladu do nadace včetně nadačních darů. Nadační jistina nadace musí mít celkovou hodnotu odpovídající alespoň výši 500 000 Kč. Peněžní vyjádření nadační jistiny je nadační kapitál. Výše nadačního kapitálu se zapisuje do nadačního rejstříku. Nadace je povinna nadační jistinu řádně spravovat.
Obecné blaho (Common Welfare)
Pojem obecné blaho odpovídá myšlence hmotného nebo nehmotného dědictví lidského společenství, které je nezbytné pro život, štěstí nebo kolektivní rozvoj. Obecné blaho je oproti blahu individualisticky zaměřenému společně sdílené, směřované ven do společnosti.
Péče řádného hospodáře (Due Diligence)
Péče řádného hospodáře představuje určitý standard péče, s níž musí člen jakéhokoliv voleného orgánu právnické osoby (tedy i nadace či nadačního fondu) vykonávat svoji funkci. Znamená to výkon funkce s nezbytnou loajalitou (tj. v zájmu fundace, nikoli ke svému vlastnímu prospěchu) a potřebnými znalostmi a pečlivostí. To je vždy nutno vykládat ad hoc (s přihlednutím ke konkrétním okolnostem) a jednání člena hodnotit k okamžiku, ve kterém jej činil (odpovědnost za výkon, nikoli za výsledek). Obecně se při výkonu funkce ve voleném orgánu (správní či dozorčí radě) nepředpokládá odbornost, ale pouze běžná péče a opatrnost. Člen se může nechat při výkonu své funkce zastoupit kvalifikovanou osobou, to jej nicméně nezbavuje odpovědnosti za výběr takové osoby a její kontrolu.
Podpoření (Grantee)
Nejdůležitější cílovou skupinou nadace jsou podpoření (grantee), vůči kterým směřuje činnost a účel nadace. Grantee mohou být buď přímí příjemci nadačního příspěvku, ale mohou to být i zprostředkovatelé, kteří vytvářejí užitek, o jehož poskytnutí nadace usiluje tím, že poskytují služby třetím stranám. Podpoření mají vůči nadaci povinnost zejména použít nadační příspěvek v souladu s poskytnutým účelem a vypracovat a předložit zprávu o využití nadačního příspěvku.
Přidružený fond (Associated Fund)
Přidružený fond se využívá především tam, kde nějaká osoba (fyzická nebo právnická) disponuje určitými prostředky, které chce účelově využít, ale nechce přímo zakládat nadaci či nadační fond. Tyto prostředky tak svěří do správy fundace, jež s nimi hospodaří.
Revizor (Reviser)
Revizor je kontrolním a revizním orgánem, kterého musí nadace povolat vždy, není-li zřízena dozorčí rada. Funkci může vykonávat jak fyzická, tak právnická osoba.
Rodinná nadace (Family Foundation)
Rodinná nadace má oproti veřejně prospěšným nadacím účel soukromý. V případě rodinných nadací jsou příjemci omezeni na rodinné příslušníky, podle zakladatelské listiny rodinná nadace slouží k podpoře zakladatele nebo jemu blízkých osob, kterými mohou být pouze fyzické osoby. Pak se jedná o rodinnou nadaci, jež nemá status veřejné prospěšnosti.
Společenská odpovědnost (Corporate Social Responsibility, CSR)
Společenská odpovědnost je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenního chodu nadace a vztahů s třetími subjekty. Z hlediska firemní strategie je filantropie jedním z nástrojů společenské odpovědnosti. Představuje dobrovolný závazek obchodních společností (a fundací ) chovat se v rámci svého fungování odpovědně k prostředí i ke společnosti, ve které podnikají či působí.
Sponzoring
Sponzor poskytuje veřejně prospěšné organizaci finanční prostředky, věcné příspěvky a/nebo znalosti/zkušenosti a očekává něco na oplátku (zejména reklamu, dosažení komunikačních cílů). Sponzorské aktivity jsou vedeny komerčními zájmy, a proto nejsou pro sponzora daňově uznatelné.
Správní rada (Board of Directors)
Správní rada je seskupení fyzických nebo právnických osob jmenovaných či volených jako rozhodovací orgán veřejně prospěšné organizace. Může být statutárním orgánem právnické osoby (např. nadace, nadačního fondu) nebo na statutární orgán dohlíží. Správní rada určuje základní směřování veřejně prospěšné organizace a její vedení, řídí její činnost, schvaluje rozpočet a ověřuje jeho plnění, dbá na transparentnost organizace. Je-li správní rada statutárním orgánem organizace, jedná za ni navenek a zastupuje ji ve všech záležitostech.
U nadace má správní rada tzv. zbytkovou působnost, tzn. náležejí jí veškeré pravomoci, které nadační listina/zákon/rozhodnutí soudu nesvěří jiném orgánu.
Stakeholder
Stakeholdeři jsou zásadě všechny fyzické a právnické osoby, které jsou navázané a mají vliv na činnost a provoz nadace nebo které nadace svým fungováním ovlivňuje. U obchodních společností jsou nejdůležitějšími stakeholdery akcionáři, u nadací příjemci nadačních příspěvků. Dalšími stakeholdery může být správní rada, dárci, veřejnost, stát či jiné neziskové organizace. Jednotliví stakeholdeři mohou mít různé (a často protichůdné) zájmy a proto je důležité s nimi komunikovat a vzájemné vztahy aktivně řídit.
Statut (Statute)
Statut upravuje vnitřní poměry fundace. Statut není povinným dokumentem; pokud je vydán, stává se základním organizačním dokumentem fundace a vedle zakladatelského právního jednání je druhým nejdůležitějším dokumentem pro život fundace. Bývají v něm rozvedeny další, konkrétní otázky, které zakladatel neupravil v zakladatelském právním jednání, zejména organizační otázky, pravidla pro poskytování nadačních příspěvků, nakládání s majetkem (pokud zakladatel neupravil všechny relevantní otázky už v zakladatelském právním jednání). Otázky jako účel fundace, zákaz podnikání, nezměnitelnost nadační jistiny však nemohou být upraveny „až“ ve statutu. Statut musí být vždy v souladu s vůlí vyjádřenou v zakladatelském právním jednání. Nevydá-li zakladatel statut společně s nadační listinou, po předchozím souhlasu dozorčí rady (revizora) jej vydá správní rada do jednoho měsíce ode dne vzniku nadace. Statut nemá předepsanou formu veřejné listiny, jeho písemná forma se jen opatří úředně ověřenými podpisy těch, kdo jsou oprávnění jej vydat. Statut se zakládá do sbírky listin vedené rejstříkovým soudem.
Statutární orgán (Statutory Body)
Statutární orgán tvoří osoby oprávněné jednat za právnickou osobu; statutární orgán může právnickou osobu zastupovat ve všech záležitostech, zejména za ni jednat se zaměstnanci, klienty či s jakýmikoliv třetími osobami. Členem statutárního orgánu může být jedna osoba (např. jednatel společnosti s ručením omezeným nebo ředitel obecně prospěšné společnosti) nebo je statutární orgán kolektivní (např. správní rada nadace). Členem statutárního orgánu může být fyzická osoba (člověk) nebo právnická osoba. Nicméně je-li členem statutárního orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, vždy musí tuto jinou právnickou osobu zastupovat fyzická osoba, tedy člověk. Členství ve statutárním orgánu je spojeno s nemalou odpovědností, není to pouhá formalita. Každý člen statutárního orgánu musí být k právnické osobě loajální, tj. nesmí nedělat nic, co by mohlo být v rozporu se zájmy právnické osoby. Členové statutárního orgánu mají rovněž povinnost péče řádného hospodáře.
Strategická filantropie (Strategic Philantropy)
Strategická filantropie znamená promyšlený přístup k dobročinnosti, který spojuje filantropické záměry s dlouhodobými cíli a efektivním využitím zdrojů. Místo ad hoc podpory se zaměřuje na systematické řešení sociálních, ekonomických nebo environmentálních problémů. Strategická filantropie usiluje o maximální dopad – často prostřednictvím partnerství s ostatními sektory a donory – a sledování výsledků. Nejčastěji se jedná o podporu vzdělávání, zdravotní péče, udržitelného rozvoje, sociálních inovací nebo práce s komunitami. Strategická filantropie tak přináší dlouhodobé změny a znamená větší přínos pro společnost.
Střet zájmů (Conflict of Interest)
Střet zájmů existuje v případě, že osoba s rozhodovací pravomocí v nadaci nemůže plnit svůj úkol ve věci nezávisle na svých vlastních zájmech nebo zájmech svého „zaměstnavatele“. Ke střetu zájmů dochází také v případě, že řízení a kontrolu, tj. výkon činnosti a její přezkum, provádí stejná osoba. Na střet zájmů je třeba vždy upozornit a přijmout adekvátní řešení a opatření.
Systém kontroly a rovnováhy (Checks and Balances)
Jedná se o vzájemné kontroly různých orgánů nadace (někdy se také používá výraz systém brzd a protivah), jejichž cílem je vytvořit systém dílčích rovnováh, které přispívají k úspěchu. To vyžaduje systém oddělení pravomocí. Zásada kontroly a rovnováhy je jednou ze čtyř, které je třeba brát v úvahu při všech činnostech nadace. Další tři jsou účinná realizace účelu nadace, transparentnost a společenská odpovědnost.
Svěřenský fond (Trust)
Svěřenský fond je soubor majetku bez právní subjektivity vyčleněný ke zvláštnímu účelu, spravovaný správcem ve prospěch obmyšleného. Svěřenský fond se v tomto liší od nadace a lze jej využít jako nástroj k dlouhodobé ochraně a správě rodinného či firemního majetku.
Teorie změny (Theory of Change)
Jedná se o metodologický přístup, který nám ukazuje postupné logické kroky, které vedou k dosažení určitého cíle. Teorie změny je přístup, který pomáhá vysvětlit jaké dílčí kroky a aktivity k dané změně povedou. Prostřednictvím kladení si těch správných otázek pomáhá vysvětlit, proč je změna potřeba a jakou cestou ji lze dosáhnout.
Trust-based filantropie
Trust-based filantropie je přístup, který nově pojímá vztahy mezi dárci, neziskovými organizacemi a komunitami, aby se obnovila rovnováha moci a rozhodování. Poskytovatel grantu má povinnost seznámit se s příjemci příspěvků a tento přístup je opakem efektivního altruismu.
Účel nadace (Foundation Purpose)
Účel nadace může být veřejně prospěšný (spočívá-li činnost nadace v podpoře obecného blaha) nebo dobročinný (podporuje-li nadace určitý okruh osob). Účelem nadace nemůže být podpora politických stran nebo hnutí a nadace nesmí sloužit pouze výdělečným účelům.
Jelikož je nadace účelovým sdružením majetku, je určení účelu nadace tím nejdůležitějším znakem, od něhož se odvíjí další otázky života nadace. Účel vymezuje zakladatel v zakladatelském právním jednání, přičemž jde o jeho podstatnou náležitost. Je na zakladateli, zda účel vymezí co nejobecněji, či jej naopak detailně propracuje ihned zpočátku. Účelů nadace může být i více a naplňovány mohou být i postupně. Je důležité, aby účel nadace byl v zakládací listině definován dostatečně určitě, protože dává orgánům nadace mantinely, jak jej naplňovat; čím přesněji je účel definován, tím menší manévrovací prostor se poskytuje orgánům nadace, aby se odchýlily od vůle zakladatele.
Uznatelnost darů (Deductibility of Gifts)
Pokud je dar určený na činnost neziskové organizace, lze jej odečíst od základu daně. Předmětem daru bývají nejčastěji finanční prostředky, může se však jednat i o služby či předměty (které je ale třeba ohodnotit).
Od základu daně si mohou osoby odečíst hodnotu daru nebo souhrnně všech darů za kalendářní rok. Od základu daně mohou právnické osoby odečíst hodnotu darů, pokud hodnota jednoho daru nebo souhrnně všech darů pro organizaci za kalendářní rok činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu pak lze odečíst nejvýše 5 procent z již sníženého základu daně. Fyzické osoby si mohou snížit základ daně, pokud souhrnná hodnota všech darů za minulý rok činí více než 2 procenta základu daně nebo alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění nejvýše do 30 procent základu daně.
Veřejná prospěšnost (Public Benefit)
Veřejnou prospěšností rozumíme činnost veřejně prospěšné organizace, jejímž posláním je přispívat k dosahování obecného blaha. Na základě statusu veřejné prospěšnosti se mohou tyto organizace ucházet o přímou podporu ve formě dotací či příspěvků z veřejných rozpočtů a požívat určitých výhod, zejména daňových úlev.
Veřejný pořádek (Public Order)
Veřejný pořádek je stejně jako dobré mravy tzv. neurčitým právním pojmem. Označuje souhrn pravidel a zásad, na kterých společnost jako celek stojí a trvá. O rozporu s veřejným pořádkem rozhoduje stát. Pravidla veřejného pořádku jsou v různých právních řádech různá (např. polygamie je v rozporu s naším veřejným pořádkem). Na kritérium veřejného pořádku narážejí nadace, které jsou skrytě určené k podpoře terorismu nebo praní špinavých peněz.
Veřejný zájem (Public Interest)
Veřejný zájem je tzv. neurčitý právní pojem. To znamená že jeho obsah není výslovně vymezen a musí být posuzovaný případ od případu.. Neexistuje žádný seznam možných veřejných zájmů. Obecně lze říci, že zájem je zájmem veřejným, jestliže je zájmem alespoň podstatné části společnosti a směřuje k všeobecnému blahu a dobru. Proto se nejedná o veřejný zájem v případě zájmu individuálního či úzké skupiny, nebo zájmu, který je v rozporu s právními předpisy.
Zakládací listina nadace (Foundation Deed)
Zakládací listina nadace může být pořízena jednou nebo více osobami, které však musí vždy ve věci nadace jednat jednomyslně. Náležitosti nadační listiny stanoví občanský zákoník. Zakládací listina nadace obsahuje alespoň: a) název a sídlo nadace; b) jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo; c) vymezení účelu, pro který se nadace zakládá; d) údaj o výši vkladu každého zakladatele; e) údaj o výši nadačního kapitálu; f) počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadaci jednají; g) počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních členů, případně, není-li zřizována dozorčí rada, jméno a bydliště prvního revizora; h) určení správce vkladů a i) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem ke svému účelu vykonávat, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.
Zakladatel (Founder)
Zakladatel je osobou se zvláštním oprávněním ve vztahu k nadaci / nadačnímu fondu. Zakladatel bez dalšího nemá vliv na každodenní provoz nadace / nadačního fondu, určuje však jejich směřování a je oprávněn ke změně jejich statutárních dokumentů.
Zakladatelská práva
Zakladatelská práva jsou práva, která si zakladatel může v nadaci vyhradit pro sebe (nebo pro třetí osobu)při založení nadace (viz § 317 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku) Zakladatel se bez dalšího nepodílí na běžném provozu nadace, založením si již nadace vlastním životem, zákon však zakladateli přiznává oprávnění měnit zakládací listinu nadace a tím i měnit základní poměry nadace; může také vydat statut nadace. Zakladatel může také změnit účel nadace, pokud si to vymínil v zakládací listině.
Zapsaný spolek (Registered Association)
Spolek je právnická osoba, která byla založena alespoň třemi osobami – vedenými společným zájmem a k jeho naplňování – jako samostatný a dobrovolný svazek členů, v němž se spolčují. Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Jako vedlejší činnost může vyvíjet I podnikatelskou nebo jinak výdělečnou činnost, ale případný zisk může být použit pouze pro financování spolku a na jeho správu. V názvu spolku musí být povinně obsaženo označení „spolek“, „zapsaný spolek“ nebo zkratka „z. s.“. Pod záštitou spolku fungují různá seskupení, která se zaměřují na ochranu přírody, provozování sportů, mimoškolní vzdělávací činnosti, ekologické, náboženské a volnočasové aktivity.
Zapsaný ústav
Podle občanského zákoníku je zapsaný ústav typem právnické osoby, která je zřízena za účelem provozování společensky nebo hospodářsky prospěšné činnosti, a to takovým způsobem, aby výsledky předmětné činnosti byly každému rovnocenně dostupné za předem stanovených podmínek. Přitom využívá jak své osobní složky (lidé), tak složky majetkové (kapitál). Tím představuje jistý hybrid mezi korporacemi, jež tvoří společenství osob, a fundacemi, pro které je charakteristické vyčlenění majetku k určitému účelu. Ústavy jsou vhodné k poskytování různých druhů veřejně prospěšných služeb. Ústavu je v občanském zákoníku výslovně povoleno provozovat obchodní závod nebo jinou vedlejší činnost, avšak pouze za podmínky, že to není na újmu jakosti, rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných v rámci hlavní činnosti ústavu. Zisk z těchto činností však může ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen, a k úhradě nákladů na vlastní správu. Dosavadní obecně prospěšné společnosti se mohou v ústav přeměnit.