Komunitní prostor Smíchov na konci letošního září zaplnili zástupci českých nadací a nadačních fondů, aby se blíže seznámili s Českým nadačním kodexem. Jednalo se o vůbec první veřejné představení série doporučení, jejíž příprava a tvorba trvala více než dva roky (více o vzniku kodexu v tiskové zprávě). Programem provázeli Lucia Brinzanik z Nadace RSJ a Jan Lukačevič z Nadačního fondu Žárovky.
Kodex vznikl jako živý dokument reagující na reálné potřeby nadací a nadačních fondů v Česku
Vznik prvního Českého nadačního kodexu přiblížila Kateřina Ronovská, místopředsedkyně Ústavního soudu ČR a profesorka soukromého práva, Lenka Eckertová, ředitelka Nadace RSJ, Kateřina Kotasová, programová manažerka Abakusu – nadačního fondu zakladatelů Avastu a Dagmar Goldmannová, ředitelka Nadačního fondu Via Clarita.
„Inspirací a vzorem nám byl Swiss Foundation Code, který už téměř dvacet let přispívá k efektivnímu fungování švýcarského nadačního sektoru. Při tvorbě toho českého jsme ale šli cestou širší spolupráce s nadacemi a zaměřili jsme se na témata, se kterými se u nás nadace a nadační fondy nejčastěji potýkají,“ zmínila iniciátorka vzniku kodexu, Kateřina Ronovská. Ta také připomněla, že nový občanský zákoník nabízí jen základní pohled na fungování a správu nadací a nadačních fondů. Český nadační kodex občanský zákoník doplňuje o praktickou rovinu.
Dalším z iniciátorů vzniku kodexu byla Nadace RSJ. Lenka Eckertová zmínila důležitou rovinu participace a spolupráce na přípravách a sestavování jednotlivých kapitol: „V nadačním sektoru jsme to dříve dělávali trochu ,na divoko’, čerpali jsme informace dílčím způsobem, naslouchali doporučením zkušenějších jednotlivců. Chyběl sdílený prostor nebo obsáhlejší dokument, který by nám posloužil. V posledních letech jsme museli reagovat na spoustu výzev, různé krize a jejich dlouhodobé dopady. Přirozeně nás to vedlo k těsnější spolupráci a při přípravě kodexu jsme toho naplno využili. Bylo to pracné, to nepopírám, ale zároveň velmi obohacující i pro nás jako Nadaci RSJ.“
Kateřina Kotasová z Abakusu – nadačního fondu zakladatelů Avastu zmínila, že praktický je kodex pro všechny typy nadací a nadačních fondů. „V začátcích se naši zakladatelé neměli moc o co opřít. Průvodce a rádce jim opravdu chyběl. Původně jsme význam kodexu viděli právě pro nové zakladatele, ale v průběhu vzniku a sepisování našich zkušeností nám došlo, že inspiraci pro zlepšování zde najdeme všichni,“ popsala Kotasová.
Jako velmi užitečný nástroj Český nadační kodex vnímá také Dagmar Goldmannová z Nadačního fondu Via Clarita, který celý proces vzniku, publikace a komunikace kodexu na základě domluvy přizvaných nadací a nadačních fondů koordinuje. Via Clarita během svého osmiletého působení stála u vzniku i transformace desítek nadací a nadačních fondů různé velikosti a zaměření. Popis a vysvětlení dobré a efektivní správy bylo bez příkladů mnohdy příliš abstraktní. „Jsem ráda a oceňuji, že se kodex věnuje také zakladatelům a členům správních a dozorčích nebo finančnímu řízení. Díky kodexu získají lidé, na kterých pozitivní společenských dopad v nadacích a nadačních fondech stojí, a mnohdy i padá, konkrétní představu, co je čeká a jak svou práci mohou odvádět co nejlepším možným způsobem,“ zmínila Dagmar Goldmannová.
Řídit a dobře spravovat nadace a nadační fondy je komplexní záležitost s celou řadou výzev
Po představení webu a jeho funkcionalit Kristinou Papouškovou z Via Clarita a Tomášem Gardelkou z Pospolu.design následovala diskuze věnovaná výzvám v řízení a správě nadací a nadačních fondů. Té se zúčastnili Tereza Bůžková, ředitelka Nadace The Kellner Family Foundation, Petr Kazda, ředitel Nadace Partnerství, Vlastimil Pihera, partner v advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík a odborný garant kodexu a Karel Valo, člen dozorčí rady Nadačního fondu Eduzměna a bývalý dlouholetý člen vedení Nadace České spořitelny.
Tereza Bůžková je v nadačním sektoru relativně novou tváří. Výkonnou ředitelkou Nadace The Kellner Family Foundation je od září loňského roku a předtím působila v byznysu. Během diskuze se podělila o osobní výzvu a uvědomění, ke kterému zřejmě dříve nebo později dojdou lidé s podobnou profesní zkušeností a cestou: „Když se v byznysu určitá rozhodnutí neudělají včas, tak to znamená ztrátu zisku. Kdežto v nadačním sektoru to může mít reálný dopad na lidské životy.“ Bůžková zároveň zmínila, že jí Český nadační kodex pomáhá utřídit si myšlenky a dává strukturu v rozhodování ovlivňujícím chod a fungování nadace.
Petr Kazda stojí v čele Nadace Partnerství, která v Česku vznikla v 90. letech, má řadu velkých programů, přes 60 zaměstnanců a řeší řadu výzev např. při správě majetku. Specifická je také role zakladatelů, kterými jsou americké nadace. Během diskuze mluvil mimo jiné o tom, jak Nadace Partnerství reaguje na krize, které mohou do chodu organizací zasáhnout a ovlivnit je i vzhledem k jejich poslání nebo účelu. „Z jednoho z našich aktuálních projektů mám velkou radost. Je reakcí na dění na Ukrajině a zároveň naší snahou aktivně pomoct tamní společnosti. V rámci Partnerství pro Ukrajinu se nám podařilo podpořit už více jak 110 leadrů, kteří se pouští do zlepšení tamních podmínek. Jde například o čištění vody, decentralizaci a odolnosti energetiky, nakládání s odpady nebo adaptací na dopady změny klimatu,“ popsal Petr Kazda.
Karel Valo se podělil o své cenné a dlouholeté zkušenosti, především z vedení Nadace České spořitelny. Upozornil na důležitost vymezení jednotlivých rolí a odpovědností, což může být především u korporátních nadací náročné. „Nadace, které jsou součástí firemní nebo korporátní struktury, mohou být někdy pod tlakem např. CSR nebo ESG strategií a směřování firmy. Proto je důležité nastavit jednotlivé vztahy a role. U nadace je totiž vždy primárním účelem pozitivní společenský dopad, nikoliv blaho firmy jako zakladatele,“ uvedl Karel Valo.
Vlastimil Pihera z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, který sehrál v celém procesu roli odborného garanta v oblasti nadačního práva, se zastavil u role zakladatele: „Mnohdy je pro zakladatele těžké si uvědomit svou pozici, na rozdíl od firem nemá nadace akcionáře a ani vlastníky. Zakladatel by se měl postupem času upozaďovat a měl by přenechat řízení nadace na správní radě, která je odpovědná za naplňování účelu organizace.“
Panelisté se shodli, že není překážkou nezávaznost kodexu, protože má sloužit především jako určitý myšlenkový rámec, který pomáhá s orientací při správě a řízení nadace. A je na každé organizaci, co si z kodexu pro svou činnost odnese.
Evaluace je důležitý pomocník pro fungování nadací směrem ven i dovnitř
Závěr setkání byl věnován roli evaluace v činnosti nadací a nadačních fondů. Hosté si mohli vyzkoušet vyplnit sebeevaluační dotazník, který je součástí kodexu a vyhodnotit si, jak na tom v organizaci s evaluacemi jsou. V panelové diskuzi své zkušenosti sdíleli Barbora Komberec Novosadová, ředitelka Sociálního nadačního fondu hl. m. Prahy, Daniel Jirát-Ziółkowski a Jan Hněvkovský z organizace Gov Lab a Kateřina Kotasová, programová manažerka Abakusu – nadačního fondu zakladatelů Avastu.
„Evaluace je pro nás důležitým pomocníkem. Pomáhá nám nastavovat nadační strategii, mapovat terén a porozumět problému. Na druhou stranu se snažíme, aby evaluace byla srozumitelná i těm, které podporujeme, aby věděli, proč se jich ptáme na konkrétní věci a že to v podstatě je přínosné nejen pro nás, ale i pro ně,“ popsala svou zkušenost Barbora Komberec Novosadová během diskuze. Zdůraznila také, aby výsledky a výstupy evaluace měly vhodnou formu, která dobře popíše např. přínos a dopad konkrétního programu.
Kateřina Kotasová zmínila důležitost vzájemných vztahů a otevřenost: „V Abakusu například místo grantistů nebo podpořených používáme slovo partneři. Vytváří to mnohem otevřenější vztah a také důvěru a je to signál, že k sobě navzájem můžeme být upřímní a říkat si všechno.“ Kotasová také zmínila posun, který vnímá za poslední roky a který je podle ní vidět v tom, že se od kvantitativních dat posouváme k těm kvalitativním. „Pokud se nadace a nadační fondy rozhodnou pro evaluaci, měření a vyhodnocování dopadu, tak je důležité mít ujasněné proč a co chcete zjistit,“ doplnila ještě Kateřina Kotasová.
Podle Daniela Jiráta-Ziółkowského a Jana Hněvkovského z organizace Gov Lab by se evaluace měla stát integrální součástí strategického řízení nadací a nadačních fondů: „Evaluace pomáhá reflektovat činnost, poslání, strategii. Jak už zmínila Bára, pomáhá organizacím najít cestu, ať už k lepším vztahům nebo dopadu, ale může posloužit i ke zlepšení vnitřního fungování konkrétní organizace, protože se dá namířit i dovnitř.“
„Nyní je na nadacích a nadačních fondech, aby kodex začaly používat a postupně ho rozšiřovaly o dobrou praxi. To také bude cílem Via Clarita pro příští rok, kdy máme v plánu pořádat vzdělávací webináře a také setkání pracovní skupiny, která bude nové příklady dobré praxe schvalovat. Zájemci o spolupráci se mohou hlásit přes formulář na webu kodexu“ uvedla v závěru koordinátorka projektu Kristina Papoušková z Nadačního fondu Via Clarita.
Foto: Tomáš Princ
